Jak nastartovat auto?
V neděli jsem jednomu nešťastníkovi (mladému klukovi) pomáhal dostat se z křižovatky, když mu zdechnul motor a nemohl nastartovat. Protože jsem v následné diskusi zjistil, že autoškoly neplní své povinnosti pořádně a nenaučí žáky ani nastartovat auto, je potřeba vzít to do vlastních rukou. Popíšu tady základní finty pro spouštění motorů s různým typem plnění. S linuxem to opravdu nesouvisí.
Každé starší auto má nějakou zaručenou fintu, jak ho přivést do chodu, ale obecné principy (a zejména postup při řešení problémů) se nemění. Proto každá zde popsaná rada má v nějakém modelu vozidla i svou výjimku.
Základní dělení
Startovnání a vypínání motoru záleží na způsobu plnění. Ty máme (postupně od nejnovějších) elektronické vstřikování, karburátor s automatickým sytičem, karburátor s ručním sytičem a karburátor se sycením přeplavením plováku.
Elektronické vstřikování
Elektronické vstřikování neboli "stříkačka" je na obsluhu nejjednodušší, protože elektronika udělá vše za nás. Startuje se bez zmáčknutí plynu pouze otočením klíčku, nebo někdy i stisknutím tlačítka "Start". Vypíná se z volnoběhu (ne pod plynem) otočením klíčku zpět, nebo opět tlačítkem "Start" (jako Windows :). Pokud někdo vypíná pod plynem (zvyk z karburátoru), může motor následně špatně startovat.
U stříkačky je ještě jeden moment, který stojí za popsání - většinou totiž elektronika nechá nejprve roztočit motor a teprve po jedné až dvou otáčkách dodá palivo. Subjektivně se proto může zdát, že karburátor startuje lépe (rychleji, "na první štěk"), ale vstřikování ví, proč to dělá - zabraňuje tak přesycení a je to ekologičtější. Toto je taky důvod, proč se auta se vstřikováním nemají roztláčet - elektronika je jiným způsobem roztočení motoru zmatena, většinou hrkne spoustu paliva a může motor přesytit, katalyzátoru se to taky moc nelíbí.
Karburátor s automatickým sycením
Od vstřikování se startování liší tím, že se při startování zpravdla přidává plyn (ne moc!, stačí většinou přibližně jedna čtvrtina, při nižších teplotách víc plynu), sytič funguje zcela automaticky a po zahřátí motoru se vypne. Při vypínání motoru je dobré prošlápnout plyn a až je motor v otáčkách vytáhnout klíč. Tím dojde k přeplavení karburátoru a příště motor lépe chytne.
Tento způsob plnění je (nebo spíše byl) sice velmi rozšířený, ale žádná velká výhra to není. Často totiž dochází k přesycení už při startování a sytič není možné manuálně vypnout, jak by bylo potřeba. Navíc při jízdě z kopce se studeným motorem bez plynu dojde k přesycení zcela zákonitě. Taky vypínání sytiče při zahřívání motoru trvá zbytečně dlouho, což je ekologicky nešetrné. Jo a ještě jedna výhoda - všechny motory s karburátorem je možno bez výčitek svědomí roztláčet.
Karburátor s ručním sytičem
Ještě kousek více do historie jsou pak ručně ovládané sytiče. Studený motor se startuje tak, že sytič plně vytáhneme, trochu sešlápneme plyn a otočíme klíčkem. U některých vozidel je dobré plyn ještě před startem několikrát nasucho zmáčnout. Hned po naskočení motoru je dobré sytič trochu zatáhnout zpět a pokud nechceme čekat na zahřátí, můžeme vyrazit. Postupně pak sytič při jízdě zasunujeme tak, aby motor na volnoběh nezhasínal. Teplý motor se startuje buď úplně se zataženým (vypnutým) sytičem, nebo podle potřeby; trocha plynu neuškodí. Vypíná se stejně jako s automatickým systičem, tedy protočit a vytáhnout klíč.
Ruční sytič je něco, co duševně spojuje řidiče s vozidlem. Pouze majitel zná přesné polohy sytiče pro různé vnější teploty a další povětrnostní podmínky a ví přesně jak s ním pracovat. Obsluha může být při špatném seřízení složitá. Na druhou stranu jde ruční sytič lehce vypnout a tím se lépe řeší přesycení.
Karburátor se sycením přeplavením plováku
Tento typ karburátoru uvádím čistě z nostalgie, používal se hlavně pro motorky a už je to hodně dávno. Většině takto vybavených vozidel už bude přes 30 let. Dnes je možné najít ho u některých benzínových sekaček a motorových pil. Startuje se tak, že se přibližně na 5 - 10 sekund zatlačí na čudlík, který potopí plovák a do karburátoru nateče více benzínu, než je za provozu obvyklé. Pak se startuje s plynem nebo bez plynu podle zkušeností majitele. Často je dobré několikrát motor protočit s vypnutým zapalováním, pak teprve zapnout elektriku a nastartovat naostro. Za běhu se se sycením už nepracuje - motor si sám během pár minut vytáhne přebytečný benzín a kaburátor za chvilku pracuje v běžném režimu. Vypnutí motoru provádí jako u ostatních karburátorů - nejlépe z otáček.
Tato konstrukce prakticky kombinuje nevýhody automatického sytiče (nejde vypnout, když to člověk potřebuje - benzín už v karburátoru je a dostat ho ven se rovná rozebrat karburátor) a náročnosti na obsluhu (jak dlouho to podržet?). Výhodou může být snad jen to, že tento karburátor částečně zastane i funkci imobilizéru. :)
Přesycení
Přesycení (často označované "přechlastání") je stav, kdy je v motoru tak moc benzínu, že není možné směs zapálit. Stává se to, když se to se sytičem a plynem prostě přežene, nebo když se jede na studený motor s karburátorem z kopce bez plynu. Motory se vstřikováním by tento problém neměl potkat. Přesycení se pozná tak, že motor nejde nastartovat a po chvíli je vně i v rámci vozu cítit vůně nespáleného paliva.
Co teď? Nejlepší je úplně vypnout sytič, pomalu (opakuji pomalu) sešlápnout plyn až na zem a začít startovat. Sice to necyhtí hned, ale napodruhé až napotřetí by to mělo zabrat. Je potřeba držet plyn pořád na podlaze a nemačkat jej, tím se do motoru dostane nejvíc relativně řídké směsi a ta postupně vyplaví benzín ven. Efektní na tomto potupu je zejména kouřový efekt a pokud už je teplý výfuk, často i výstřel.No a co s karburátorem s automatickým sytičem? Postup je stejný, šance na úspěch je kousek nižší a kouřový efekt silnější.
Drobky
Diesel neboli nafťák má někdy (u starých věcí) jiný způsob zhasínání motoru - pouhé vypnutí elektriky totiž motor nezastaví a může se stát, že stále běžící motor vysaje naftu z palivovodu (palivové čerpadlo už neběží) a pak nejde nastartovat. U některých Avií se to například řeší zvednutím plynového pedálu na opačnou stranu, tedy směrem k řidiči.Pokud v zimě nestartuje diesel, je dobré několikrát opakovat proces žhavení, nebo do sání dostat teplý vzduch. Ten se dá zajistit třeba novinami zapálenými u ústí sání.A samozřejmě nejlepší rada na konec - pokud to fakt nejde nastartovat, překonejte svou ješitnost a zeptejte se majitele. Často rád poradí.
Hodně šťastných kilometrů.
